Vitiligo je neinfekční onemocnění, při kterém dochází k výpadkům pigmentu, protože jsem požkozeny nebo zničeny buňky, co jej tvoří (melancyty). Člověk s touto vadou má potom na kůži bílé fleky - jak rychle se vytvoří a v jakém rozsahu je individuální. Leukoderma ovšem postihuje někdy i vlasy, rty a oči. Vitiligem trpí přibližně 1% lidí na celé Zemi. Vyskytuje se stejně u všech ras i pohlaví (u lidích tmavé pleti je vitiligo vždy lépe viditelné a u některých případů je v tomto případě člověk přeměněn na bělocha - viz. zpěvák Michael Jackson).
Jak člověk onemocní Vitiligem není dosud přesně známo. Existuje ale několik variant proč.
Jednou z nich je fakt, že člověk by mohl mít poruchu imunitního systému. A sice že by bílé krvinky napadaly pigment stejně jako nějaký virus nebo bakterii. Jde o tzv. autoimunitu.
Svoji roli hraje také genetika. Až 45% lidí trpících vitiligem má v rodině někoho s touto chorobou nebo alespoň s jinou pigmentovou poruchou.
Vzniku leukoderma předchází tzv. provokační nebo aktivační faktor. Ten doslova aktivuje (oživí) vitiligo, které začne ničit pigment. Čato to bývá obyčejná popálenina nebo úraz, roli ale hraje i stres nebo za to může být zodpovědná nějaká operace nebo těhotenství (málokdy, protože drtivá většina trpících má vitiligo již před dovržením 20ti let).

Jak už tu padlo, vitiligo se projevuje ve formě depigmentovaných ložisek. Ty bývají oválné, nebolí, nesvědí, mají jasný okraj. Nejsou však vždy bílé. U některých případů mohou být růžové nebo oranžové (čímž jsou běloši poškozeni daleko víc, než normálně). Lidé tmavé pleti skrvny nejspíš objeví. U bělochů to nemusí být tak jasné, ale pokud se např. vlétě (nebo dokonce někde u moře) spálí, tyto skvrny na tom budou nejhůře (díky chybějícímu pigmentu).
fokální - malý počet skvrn
segmentální - polovina těla
generalizovatelné - skvrny velých rozměrů, většina těla
univerzální - drtivá většina nebo celé tělo pokryto bílými ložisky
Nezoufejte, pokud objevíte bílou skvrnu, nemusí to být leukoderma. Raději navštivte lekáře.
Než začnu s rozebíráním léčby, doporučím, co je dobré udělat. Nic nezkazíte beta karotenem. Pokud se věnujete sportu, ve kterém musíte být v krátkém rukávu nebo v kraťasech, využijte samoopalovací krémy. A na obličej... tam jsou fleky obzvlášť nepříjemné. Je dobré používat makeup (i muži - nemusíte se toho bát, nikdo nic nepozná, pokud budete šikovní, a návíc vás to zkrášlí). Dále je v lékárnách volně prodejný gel, který brzdí ničení pigmentu. Aplikuje se 1-2x denně.
Jedna z metod léčení vitiliga se nazývá světloléčba. Je to dlouhodobá léčba, ve které jde o repigmentaci pomocí prudkého UV záření do depigmentované kůže. Tato metoda má nevýhodu, že ji nemohou podstoupit pacienti, kteří se špatně opalují (nebo se přímo většinou spálují). Pokud nedojde k repigmentaci zhruba do půl roku, není potřeba to zkoušet dál.
Nejdražší druh léčby je autotransplantace. V ČR se moc neprovádí, protože je velice náročná. Jde o to, že pacientovi lékaři mikrochirurgicky přesunou pigment ze zdravé části kůže do poškozených částí vitiligem.
Posledním řešením je depigmentace. Provádí se u pacientů, kteří jsou vitiligem poškozeni z 75% a výše. Jde o zbavení se zbytku pigmentu a tak o sjednocení barvy kůže. Problém je v tom, že takový člověk nemá absolutně žádnou ochranu vůči slunci.
Vitiligo zasahuje i do pacientovi psychiky. Jelikož je toto onemocnění jasně viditelné a tudíž u hodně lidí ponižující, postižený je súžován a je ve stresu. Vhodná je v takovém případě návštěva psychiatra.
Vitiligo jako takové je jen o vzhledu, pokud nepočítám nebezpečí, které je tu díky slunečním paprskům. Pacienti jsou jinak většinou v dobrém zdravotním stavu a pokud se věnují svým koníčků, mají přátele a užívají si života, nemají ani žádné psychické problémy.
Autor: Michal